Přeskočit na obsah

Daviscupový tým České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Česko

Kapitán Tomáš Berdych
Žebříček ITF 10.
Nejvýše v žebříčku ITF 1. místo (8. dubna 2013)
Barvy       červená
      modrá
Poprvé v soutěži 1921
Odehraných let 90
Zápasů celkem 226 (137–89)
Roky ve Světové skupině 41 (44–42)
Vítěz 3 (1980, 2012, 2013)
Finalista 2 (1975, 2009)
Nejvíce výher, celkem Jan Kodeš (60–34)
Nejvíce výher, dvouhra Roderich Menzel (40–12)
Nejvíce výher, čtyřhra Tomáš Berdych (21–2)
Jan Kodeš (21–15)
Nejlepší pár Berdych / Štěpánek (16–2)
Nejvíce zápasů Jan Kodeš (39)
Nejvíce odehraných let Jan Kodeš (15)

Údaje v infoboxu aktuální k září 2024

Daviscupový tým České republiky je od roku 1993 nástupnické družstvo Československa, které v Davis Cupu debutovalo v roce 1921. Jeho řídící organizací je Český tenisový svaz.

Český tým vyhrál soutěž třikrát, v roce 1980 pod hlavičkou Československa a v letech 2012 a 2013 jako Česká republika. Mezinárodní tenisová federace mu připsala všechny výsledky, které dosáhl v rámci Československa.

Do roku 2017 bylo české družstvo se Spojenými státy jedním ze dvou týmů, které vyjma jednoho ročníku (2006) odehrály všechny sezóny světové skupiny zavedené v roce 1981. Po druhém pádu z nejvyšší úrovně v Davis Cupu 2017 Češi sestoupili do euroafrické kontinentální zóny.

Po vítězném čtvrtfinále Světové skupiny 2013 se Česká republika stala šestou zemí od zavedení žebříčku ITF v roce 2001, která dosáhla na 1. místo. Po Francii a Rusku pak byla třetím státem historie, jenž souběžně vedl mužský i ženský žebříček ITF, když čelo ženské klasifikace patřilo české fedcupové reprezentaci.[1]

Týmovým statistikám vévodí wimbledonský vítěz Jan Kodeš, jenž zaznamenal nejvyšší počet 60 vyhraných zápasů, 21 vítězných čtyřher (jako Berdych) a odehrál 39 mezistátních utkání v 15 sezónách. Nejvyšší počet 40 vyhraných dvouher dosáhl Roderich Menzel. Jiří Lehečka se v kvalifikačním kole Davis Cupu 2019 stal v 17 letech a 85 dnech nejmladším hráčem, jenž zasáhl do zápasu. Naopak jako nejstarší nastoupil Ladislav Žemla do semifinále evropského pásma v roce 1927, kdy mu bylo 39 let a 244 dní.

Kapitánem je od září 2024 bývalý reprezentant a dvojnásobný vítěz soutěže Tomáš Berdych. Ten nahradil Jaroslava Navrátila, který tuto funkci zastával 18 let.[2] Ke změně došlo po prohrách v základní skupině finálového turnaje ročníku 2024, kdy byl Navrátil kritizován za nominaci pouze čtyř hráčů do týmové soupisky.[3]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Československo vyhrálo Davisův pohár v roce 1980, když ve finále zdolalo Itálii 4–1 na zápasy. Jednalo se o poslední ročník před zavedením Světové skupiny. Družstvo tvořili Ivan Lendl, Tomáš Šmíd (nastoupili spolu i ve čtyřhře), Pavel Složil a Jan Kodeš. Nehrajícím kapitánem byl Antonín Bolardt. O pět let dříve, v Davis Cupu 1975, odešel tým z finále poražen od domácího Švédska 2–3 na zápasy.

Tomáš Berdych a Jo-Wilfried Tsonga (vlevo) ve čtyřhře semifinále Světové skupiny Davis Cupu 2014 na dvorci Philippa Chatriera, v němž Francie vyhrála 4:1 na zápasy

Do roku 2005 byla Česká republika jediným státem v soutěži, který nikdy nesestoupil ze Světové skupiny Davisova poháru od jejího zavedení v roce 1981. V roce 2009 celek postoupil poprvé do finále Světové skupiny v rámci samostatné České republiky. Na barcelonské halové antuce však prohrál se Španělskem 0–5. Za tento výkon byl vyhlášen nejlepším kolektivem České republiky pro rok 2009 v anketě Sportovec roku a vyhrál i anketu Zlatý kanár.[4]

V roce 2012 se tým probojoval do stého finále v Praze, kde oplatil tři roky starou porážku Španělsku 3–2. Úvodní hrací den porazil Tomáš Berdych španělskou dvojku Nicoláse Almagra a vybojoval první bod. V sobotu zvládl s Radkem Štěpánkem čtyřhru. V neděli nejdříve Berdych podlehl Davidu Ferrerovi. O šampionech tak rozhodl až poslední singl, v němž Štěpánek přehrál Almagra. Český tým získal druhý titul ve složení Tomáš Berdych, Radek Štěpánek, Lukáš Rosol a Ivo Minář. Nehrajícím kapitánem byl Jaroslav Navrátil. Česko se v sezóně 2012 stalo první zemí v historii tenisu, která v jediném roce vyhrála Davis Cup, Fed Cup a Hopman Cup.[5][4] Po třech letech se stal daviscupový tým opět nejlepším kolektivem České republiky pro rok 2012 v anketě Sportovec roku a vyhrál prvenství v tenisové anketě Zlatý kanár.

V utkání prvního kola Světové skupiny 2013 proti Švýcarsku padl během čtyřhry daviscupový rekord v délce trvání zápasu. Vítězství si připsal český pár Tomáš Berdych a Lukáš Rosol, který po setech 6–4, 5–7, 6–4, 6–7 a 24–22 zdolal dvojici Marco Chiudinelli a Stanislas Wawrinka, když proměnil třináctý mečbol. Utkání se délkou trvání 7 hodin 2 minuty stalo vůbec nejdelším zápasem v historii Davisova poháru.[6] Stejně tak byl odehrán rekordní počet 46 gamů v páté sadě daviscupového utkání (od zavedení Světové skupiny). Pátá sada se zároveň stala nejdelší v této soutěži, když trvala 3 hodiny 35 minut.[7]V dubnovém čtvrtfinále přehráli bez Berdycha v sestavě Kazachstán poměrem 3–1, když roli jedničky na astanské antuce zvládl Lukáš Rosol přispěním dvou bodů. V repríze zářijového semifinále z roku 2012 pak český tým vybojoval vítězný duel v pražské O2 areně, kde si poradil s Argentinou, a vítězstvím 3–2 na zápasy postoupil po roce opět do finále. V bělehradském boji o „salátovou mísu“ zajistil dva body srbskému týmu Novak Djoković. Berdych se Štěpánkem vyhráli čtyřhru a oba zdolali srbskou dvojku Dušana Lajoviće, čímž jako páté družstvo od zavedení Světové skupiny obhájili titul.

Po zavedení kvalifikačního kola v Davis Cupu 2019 čeští reprezentanti prohráli s Nizozemskem 1–3 na zápasy. V zářijové I. skupině euroafrické zóny 2019 pak zvítězili na půdě Bosny a Hercegoviny 3–2.

Přehled zápasů

[editovat | editovat zdroj]

2010–2018

[editovat | editovat zdroj]
Rok úroveň datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2010 Světová skupina, 1. kolo 5.–7. března Bree, Belgie antuka (h) Belgie Belgie 4–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 9.–11. července Coquimbo, Chile antuka Chile Chile 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 17.–19. září Bělehrad, Srbsko tvrdý (h) Srbsko Srbsko 2–3 prohra
2011 Světová skupina, 1. kolo 4.–6. března Ostrava, Česko tvrdý (h) Kazachstán Kazachstán 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 16.–18. září Bukurešť, Rumunsko antuka Rumunsko Rumunsko 5–0 výhra
2012 Světová skupina, 1. kolo 10.–12. února Ostrava, Česko tvrdý (h) Itálie Itálie 4–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 6.–8. dubna Praha, Česko antuka (h) Srbsko Srbsko 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 14.–16. září Buenos Aires, Argentina antuka Argentina Argentina 3–2 výhra
Světová skupina, finále 16.–18. listopadu Praha, Česko tvrdý (h) Španělsko Španělsko 3–2 vítězství
2013 Světová skupina, 1. kolo 1.–3. února Ženeva, Švýcarsko tvrdý (h) Švýcarsko Švýcarsko 3-2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 5.–7. dubna Astana, Kazachstán antuka (h) Kazachstán Kazachstán 3–1 výhra
Světová skupina, semifinále 13.–15. září Praha, Česko tvrdý (h) Argentina Argentina 3–2 výhra
Světová skupina, finále 15.–17. listopadu Bělehrad, Srbsko tvrdý (h) Srbsko Srbsko 3–2 vítězství
2014 Světová skupina, 1. kolo 31. ledna – 2. února Ostrava, Česko tvrdý (h) Nizozemsko Nizozemsko 3-2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 4.–6. dubna Tokio, Japonsko tvrdý (h) Japonsko Japonsko 5–0 výhra
Světová skupina, semifinále 12.–14. září Paříž, Francie antuka Francie Francie 1–4 prohra
2015 Světová skupina, 1. kolo 6.–8. března Ostrava, Česko tvrdý (h) Austrálie Austrálie 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 18.–20. září Nové Dillí, Indie tvrdý Indie Indie 3–1 výhra
2016 Světová skupina, 1. kolo 4.–6. března Hannover, Německo tvrdý (h) Německo Německo 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 15.–17. července Třinec, Česko tvrdý (h) Francie Francie 1–3 prohra
2017 Světová skupina, 1. kolo 3.–5. února Melbourne, Austrálie tvrdý Austrálie Austrálie 1–4 prohra
Světová skupina, baráž 15.–17. září Haag, Nizozemsko antuka (h) Nizozemsko Nizozemsko 2–3 prohra
2018 1. skupina euroafrické zóny 6.–7. dubna Ostrava, Česko antuka (h) Izrael Izrael 3–1 výhra
Světová skupina, baráž 14.–16. září Budapešť, Maďarsko antuka Maďarsko Maďarsko 3–2 výhra

2019–2029

[editovat | editovat zdroj]
Rok úroveň datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2019 Kvalifikační kolo 1.–2. února Ostrava, Česko tvrdý (h) Nizozemsko Nizozemsko 1–3 prohra
1. skupina euroafrické zóny 14.–15. září Zenica, Bosna a Hercegovina tvrdý (h) Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina 3–2 výhra
2021 Kvalifikační kolo 6.–7. března 2020 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Slovensko Slovensko 3–1 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 25. listopadu 2021 Innsbruck, Rakousko tvrdý (h) Francie Francie 1–2 prohra
28. listopadu 2021 Spojené království Velká Británie 1–2 prohra
2022 Kvalifikační kolo 4.–5. března Buenos Aires, Argentina antuka Argentina Argentina 0–4 prohra
1. světová skupina 16.–17. září Tel Aviv, Izrael tvrdý (h) Izrael Izrael 3–1 výhra
2023 Kvalifikační kolo 4.–5. února Maia, Portugalsko antuka (h) Portugalsko Portugalsko 3–1 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 13. září Valencie, Španělsko tvrdý (h) Španělsko Španělsko 3–0 výhra
14. září Jižní Korea Jižní Korea 3–0 výhra
16. září Srbsko Srbsko 3–0 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 22. listopadu Málaga, Španělsko tvrdý (h) Austrálie Austrálie 1–2 prohra
2024 Kvalifikační kolo 3.–4. února Třinec, Česko tvrdý (h) Izrael Izrael 4–0 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 11. září Valencie, Španělsko tvrdý (h) Španělsko Španělsko 0–3 prohra
12. září Austrálie Austrálie 0–3 prohra
14. září Francie Francie 1–2 prohra

Přehled finále

[editovat | editovat zdroj]

1975: Švédsko vs. Československo

[editovat | editovat zdroj]
Švédsko 3  : 2 Československo
Kungliga tennishallen, Stockholm, Švédsko[8]
19.–21. prosince 1975
koberec (hala)
1. 2. 3. 4. 5.
1.
Björn Borg
Jiří Hřebec 		6
1 		6
3 		6
0 		     
2.
Ove Bengtson
Jan Kodeš 		6
4 		2
6 		5
7 		4
6 		   
3.
Ove Bengtson / Björn Borg
Jan Kodeš / Vladimír Zedník 		6
4 		6
4 		6
4 		     
4.
Björn Borg
Jan Kodeš 		6
4 		6
2 		6
2 		     
5.
Ove Bengtson
Jiří Hřebec 		6
1 		3
6 		1
6 		4
6 		   

1980: Československo vs. Itálie

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Finále Davis Cupu 1980.
Československo 4  : 1 Itálie
Sportovní hala, Praha, Československo[9]
5.–7. prosince 1980
koberec (hala)
1. 2. 3. 4. 5.
1.
Tomáš Šmíd
Adriano Panatta 		3
6 		3
6 		6
3 		6
4 		6
4 		 
2.
Ivan Lendl
Corrado Barazzutti 		4
6 		6
1 		6
1 		6
2 		   
3.
Ivan Lendl / Tomáš Šmíd
Paolo Bertolucci / Adriano Panatta 		3
6 		6
3 		3
6 		6
3 		6
4 		 
4.
Tomáš Šmíd
Corrado Barazzutti 		6
3 		3
6 		2
6 		     
5.
Ivan Lendl
Gianni Ocleppo 		6
3 		6
3 		6
4 		     

2009: Španělsko vs. Česko

[editovat | editovat zdroj]
Španělsko 5  : 0 Česko
Palau Sant Jordi, Barcelona, Španělsko[10]
4.–6. prosince 2009
antuka (hala)
1. 2. 3. 4. 5.
1.
Rafael Nadal
Tomáš Berdych 		7
5 		6
0 		6
2 		     
2.
David Ferrer
Radek Štěpánek 		1
6 		2
6 		6
4 		6
4 		8
6 		 
3.
Feliciano López / Fernando Verdasco
Tomáš Berdych / Radek Štěpánek 		79
67 		7
5 		6
2 		     
4.
Rafael Nadal
Jan Hájek 		6
3 		6
4 		       
5.
David Ferrer
Lukáš Dlouhý 		6
2 		6
4 		       

2012: Česko vs. Španělsko

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Finále Davis Cupu 2012.
Česko 3  : 2 Španělsko
O2 arena, Praha, Česko[11]
16.–18. listopadu 2012
tvrdý (hala)
1. 2. 3. 4. 5.
1.
Radek Štěpánek
David Ferrer 		3
6 		4
6 		4
6 		     
2.
Tomáš Berdych
Nicolás Almagro 		6
3 		3
6 		6
3 		65
77 		6
3 		 
3.
Tomáš Berdych / Radek Štěpánek
Marcel Granollers / Marc López 		3
6 		7
5 		7
5 		6
3 		   
4.
Tomáš Berdych
David Ferrer 		2
6 		3
6 		5
7 		     
5.
Radek Štěpánek
Nicolás Almagro 		6
4 		77
60 		3
6 		6
3 		   

2013: Srbsko vs. Česko

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Finále Davis Cupu 2013.
Srbsko 2  : 3 Česko
Kombank Arena, Bělehrad, Srbsko[12]
15.–17. listopadu 2013
tvrdý – RuKortHard Tournament MF (hala)
1. 2. 3. 4. 5.
1.
Novak Djoković
Radek Štěpánek 		7
5 		6
1 		6
4 		     
2.
Dušan Lajović
Tomáš Berdych 		3
6 		4
6 		3
6 		     
3.
Ilija Bozoljac / Nenad Zimonjić
Tomáš Berdych / Radek Štěpánek 		2
6 		4
6 		64
77 		     
4.
Novak Djoković
Tomáš Berdych 		6
4 		77
65 		6
2 		     
5.
Dušan Lajović
Radek Štěpánek 		3
6 		1
6 		1
6 		     

Složení týmu

[editovat | editovat zdroj]

Složení týmu v roce 2024.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Czech Republic claims No. 1 Nations Ranking. www.daviscup.com [online]. Davis Cup, 2013-04-07 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Změna u daviscupového týmu. Novým kapitánem je Berdych. ČT sport - Česká televize [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ Navrátilovo fiasko. Ostuda! Musí skončit, bouří se bývalí reprezentanti. iSport.cz [online]. 2024-09-13 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Daviscupový tým získal za salátovou mísu Zlatého kanára | Ostatní sporty. Lidovky.cz [online]. 2012-12-21 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ BEREŇ, Michael. Třetí den finále: Berdych Ferrerovi podlehl, Španěly dorazil Štěpánek. iDNES.cz [online]. 2012-11-18 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ BEREŇ, Michael. Češi vedou. Berdych, Rosol vyhráli nejdelší zápas historie Davis Cupu. iDNES.cz [online]. 2013-02-02 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ PUNČOCHÁŘ, Jiří. Berdych s Rosolem se zapsali do historie. Hned několikrát. iSport.cz [online]. 2013-02-02 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ Sweden v Czechoslovakia [online]. Daviscup.com [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Czechoslovakia v Italy [online]. Daviscup.com [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Spain v Czechia [online]. Daviscup.com [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Czechia v Spain [online]. Daviscup.com [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Serbia v Czechia [online]. Daviscup.com [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Davis Cup
Vítěz 2023: Itálie Itálie
Finále 2024

Argentina Argentina • Austrálie Austrálie • Belgie Belgie • Brazílie Brazílie • Česko Česko • Finsko Finsko • Francie Francie • Chile Chile • Kanada Kanada • Itálie Itálie • Německo Německo • Nizozemsko Nizozemsko • Slovensko Slovensko • USA Spojené státy • Španělsko Španělsko • Spojené království Velká Británie

Ročníky
1900 • 1902 • 1903 • 1904 • 1905 • 1906 • 1907 • 1908 • 1909 • 1911 • 1912 • 1913 • 1914 • 1919 • 1920 • 1921 • 1922 • 1923 • 1924 • 1925 • 1926 • 1927 • 1928 • 1929 • 1930 • 1931 • 1932 • 1933 • 1934 • 1935 • 1936 • 1937 • 1938 • 1939 • 1946 • 1947 • 1948 • 1949 • 1950 • 1951 • 1952 • 1953 • 1954 • 1955 • 1956 • 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 • 2003 • 2004 • 2005 • 2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • 2019 • 2020 • 2021 • 2022 • 2023 • 2024
Historie Davis Cupu • žebříček ITF
Česko Sportovní reprezentace Česka
Olympijské sporty
baseball (muži • ženy) • basketbal (muži • ženy) • fotbal (muži • ženy • muži 21 • muži 20 • muži 17 • muži 16) • házená (muži • ženy) • lední hokej (muži • ženy • muži 20 • muži 18 • ženy 18) • pozemní hokej (muži • ženy) • ragby (muži • ženy) • softball (muži • ženy) • tenis (muži • ženy) • volejbal (muži • ženy)
Neolympijské sporty
florbal (muži • ženy • muži 19) • hokejbal (muži • ženy) • inline hokej (muži)
Zaniklé reprezentace (Československo)
basketbal (muži • ženy) • fotbal (muži • ženy • muži 20) • házená (muži • ženy) • lední hokej (muži • ženy • muži 20 • muži 19) • pozemní hokej (ženy) • ragby (muži) • tenis (muži • ženy) • volejbal (muži • ženy)
Jiné zaniklé reprezentace
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Daviscupový_tým_České_republiky&oldid=24240397“